bíti, biú, bieš, impftiv.,
schlagen; psl. biti, bьją. Když mě bie nepřietel
ŽKap. 42, 2. Držiž a nebij
t. j. nebí
impt. Řád. pz. 14. Zde ty (Spasiteli!) big, zde sekaj
HusPost. 95b. Toť kacieř, bíte ho
t. 38a. byt jsem percussus
ŽWittb. 101, 5. U miestě bigicziem in loco afflictionis
ŽKap. 43, 20, překlad neumělý. Ti (řezníci) dobytky biti mají
KolC (1572), porážeti; k tomu bil vepře
KolB. 92a (1498). —
bitý, ražený, o mincích,
v. zlato,
střiebro. —
bíti sě, bojovati, pugnare: (Amazonské panie) jsú sě proti Alexandrovi udatně jměly, s jinými králi ſu ſye byty směly
DalC. 10; bywa sě sama
PulkL. 16; bil ſem ſie o to mieſto dimicavi
MamA. 20a.